Jdi na obsah Jdi na menu
 

Historie znaku města Třebíč

Znak města Třebíč a jeho tajemství

 

Historie znaku města Třebíče sahá do středověku. Znak byl nalezen na pečeti a odtud odvozen do dnešní podoby, která je s pečetí shodná, pouze očesaná o zdobné prvky. Jelikož je však pečeť jednotné kovové barvy a po otištění do pečeti v barvě červené, jak byly odvozeny barvy dnešního znaku? Na listině z roku 1561 je pečeť se znakem města přivěšená na barevných šňůrách a to v barvě červené a černé. Šňůry bývaly v barvách znaku a představovaly tedy i barvy města. A jelikož mnišské kápě benediktinských mnichů byly černé, červené barvy se využilo do horního a spodního pruhu. Barva bílá (barva papíru), jindy se hovoří o barvě stříbrné (barvě kovu štítu), byla dána doprostřed… už jen proto, že v bílé (stříbrné) nejlépe černé kápě vynikají. Někteří historikové volbu červeného pruhu v horní a dolní části a bílého (stříbrného) pruhu uprostřed odvozují od znaku Rakousko-Uherska, pod které Třebíč (celý národ) několik století patřila. Konkrétně je možné spojit to s privilegium Albrechta Rakouského, který poté, co se stal pánem markrabství moravského, potvrdil roku 1435 Třebíčanům jejich privilegia. Pak by byly tři právě takto barevné a poskládané pruhy vzpomínkou na ono období rakouského panství?

Znak města Třebíče je odvozen od řádu benediktinů, kteří v Třebíči roku 1101 založili klášter a nepřímo tak dali vzniknout i budoucímu městečku Třebíč, které bylo původně právě městečkem klášterním (poddanským) – proto tři mnišské černé kápě (kapuce) v stříbrném břevnu umístěné na červeném štítu. Proč zrovna tři kapuce? Počet kápí je vysvětlován tehdejším zastoupením opatství třebíčského, probošství komárovského (Komárov u Brna) a měřínského (Měřín u Velkého Meziříčí). I klášterní městečko Měřín (20 km severně od Třebíče) má také na své pečeti tři kápě, jen uspořádání jejich jest jiné než u pečeti Třebíčské.

Třebíč je městem od roku 1335, kdy si opat třebíčský vyžádal od markraběte Karla a krále českého Jana, aby klášterní městečko Třebíč bylo povýšeno na město. Městečkem, trhovou osadou, nadanou výsadami, byla Třebíč již dříve. Od kdy se neví přesně; lze se jen dohadovat, že se tak stalo kolem roku 1261. Tehdy byl na klášteře třebíčském návštěvou král Přemysl II., tehdy se mohl domluvit s opatem a konventem na založení městečka. Lze tak soudit z obsahu nejstarší pergamenové listiny zachované v městském archivu, vydané opatem Martinem r. 1277, v níž se již mluví o Třebíči jako městečku.

První dochovaná pečeť městská se nám objevuje na pergamenové listině z roku 1561, jíž obec třebíčská oznamuje veřejnosti potvrzení privilegií králem Ferdinandem I.

Ze znamení městské pečeti se vyvinul městský znak. Městu Třebíči nebyl jeho znak udělen zeměpanským nebo vrchnostenským privilegiem, nýbrž prostě za znak města bylo obecně pokládáno znamení, jež vidíme na pečetích.

Bohužel, na památkách v Třebíči neznáme staršího znaku než z počátku 18. století. Je na sochách, sv. Floriána na dnešním Masarykově náměstí a zvláštně na soše sv. Šebestiána, dnes umístěné na Martinském náměstí. Obě sochy stály původně na kašnách na Karlově náměstí. Jenže na podstavcích těchto soch vidíme i jednu zvláštnost – součástí znaku Třebíče je tu i písmeno T (černé) v horním červeném pásu. Tento znak je vidět na velkém votivním obrazu města Třebíče z roku 1822. Tohoto znaku se užívalo ještě v první polovině 19. století. V době pozdější – stále bez jakéhokoliv usnesení a právního aktu – město užívá tohoto znaku bez písmena T. Písmeno T ve znaku symbolizovalo první písmeno názvu města Třebíč.

Poslední významná, ale jen dočasná úprava znaku města Třebíče proběhla v roce 1935 vyhláškou schválenou městskou radou – bílý pruh byl tehdy na své horní i dolní hraně sousedící s červenými pruhy doplněn ještě o tenký černý pruh (tedy jeden černý nahoře a jeden černý dole ohraničující široký bílý pruh).  Jenže stalo se tak v době, kdy v Německu sílil nacismus a německá vlajka měla tehdy barvy právě červeného, bílého a černého pruhu, takže se to nesetkalo s pochopením občanů a černé tenké pruhy zmizely.

Paradoxně právě v témže roce 1935 státní profesor Richard Wolf sepsal o znaku města Třebíče duchovní pojednání, kde upozorňuje na to, že znak města Třebíče vlastně symbolizuje číslo 9, které je pro Třebíč, dle jeho názoru, velmi osudové. Zdůvodňuje to tím, že ve znaku jsou tři trojúhelníky a každý má tři úhly (cípy). Tedy 3 x 3 = 9.  Tato zdánlivě naivní násobilka má své historické opodstatnění, protože i naše dnešní běžné číslice, které pochází z arabských číslic, jsou založeny nikoliv na symbolu, ale každé číslo svoji číselnou hodnotu ukazuje počtem svých zalomených úhlů. A z každého čísla (symbolu) si tak spočítáte jaké číslo ,,znázorňuje,,. Samozřejmě musí jít o původní arabské písmo, ne dnešní moderní verze. Richard Wolf se tak domnívá, že kromě tří základních symbolik - např. Boží trojice - lze tyto tři trojúhelníky chápat i takto: ,,Uprostřed je víra, naděje a láska. Po jedné straně pak pravda, dobro krása a po druhé straně pak věda, umění a práce.  Těchto devět mocností dle jeho soudu pak vedou člověka k vítězství nad trojím všelidským zlem – 1. hříchem, 2. bludem 3. nemocí a smrtí.

Číslo 9 je charakterizováno jako zakončení, završení a naplnění. Toto číslo má též velký magický a rituální význam. Je to bráno i jako číslo života. Snad i proto, že právě devět měsíců trvá, než se narodí nový lidský život. Pro znak Třebíče je to symbolické, nebo opravdu přečkal dlouhá staletí až do dnešních dob.

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA