Jdi na obsah Jdi na menu
 

Nejstarší obyvatelé pravěké Třebíče - výzva

Nejstarší obyvatelé pravěké Třebíče - výzva

 

Třebíč, ležící s vysokou nadmořskou výškou na Českomoravské vysočině s proměnlivým počasím a nevalně úrodnou půdou, byla dlouho pokládána za místo velmi pozdě osídlené. Ano, Třebíč určitě nezažila tak čilý pravěký sídelní ruch, jaký byl typický pro starou úrodnou a stabilní sídelní oblast středomoravskou a jihomoravskou.

Jak ale dokazují archeologické nálezy, už pravěký člověk si našel cestu i do Třebíče a to s největší pravděpodobností právě z výše uvedených oblastí proti proudu řeky Jihlavy.

Kdo byli naši nejstarší obyvatelé Třebíče?

Na Třebíčsko zabloudil asi před 50–60.000 lety člověk paleolitický, kdy v našem kraji žila diluviální fauna, jak o tom svědčí hojné nálezy kostí těchto zvířat získaných v cihelnách v třebíčské čtvrti Borovina a Všetečkově (nosorožec, sob). Pokud jde o pozůstatky samotných mamutů, v roce 2009 našli archeologové pod Třebíčskou čvrtí Ptáčov u řeky Jihlavy (asi 2 km od Třebíče) unikátní nález kostí zvířat z doby ledové. Jsou mezi nimi pozůstatky mamuta, divokých stepních koní, sobů a obrovského pratura staré 15-30 tisíc let. Kosterní pozůstatky zvířat od Ptáčova pocházejí z doby ledové, kdy lidé žili v době kamenné. Všechny ležely ve vrstvě hlíny dva až tři metry pod povrchem. Některé z nich byly ohlodané od vlků. Již dříve byly nalezeny pozůstatky mamutů i v Dukovanech.
 

Na Třebíčsku je doložen pobyt lidí z doby před asi 40 tisíci lety, přestože Třebíčskem procházeli nahodile již o 10-20 tísíc let dříve.

Artefakty z období takzvaných lovců mamutů před 10 až 30 tisíci lety máme i z Třebíče – opracované pazourkové nástroje a další předměty.

V Třebíči však chybí stále nález nějakého hrobu pravěkého člověka ze starší doby kamenné. Možná, že takový nález učiněn byl, ale při rozšiřování a přestavbách města během posledních několika století tomu nevěnoval nikdo pozornost, nikdo nic nenahlásil a stavělo se dál. Posledních zhruba sto let zpět pak archeologický zájem ze strany úřadů byl, ale než aby si lidé – nálezci - komplikovali život oddalováním stavby nebo jejím zákazem pro historicky významné místo objevu, není neznámou situací, že radši kosti někam vyhodí nebo zahrabou aniž by se zjišťovalo zda jsou vůbec lidské a jakého stáří a původu. Třeba nás takový nález hrobu teprve čeká.

Z konce doby kamenné (eneolit) však již přímo v Třebíči hrob doložen máme. V dubnu 1949 byl nalezen hrob se skrčeným tělem (kostrou) z kultury zvoncovitých pohárů (2900 - 2200 př. n. l.) a to na nádvoří Vyšší školy rolnické na podklášteří. Tato škola sídlila v dnešním zámku (bývalém klášteře benediktínů). Takže přestože benediktýni zde svůj klášter založily roku 1101 a dali tak základ budoucímu městu, už nejméně 3 tisíce let předtím zde na tomto místě budoucího kláštera žili lidé. Měli na místě dnešní baziliky i nějakou svoji svatyni?  Křesťanské kostely se zakládaly často na místech bývalých keltských nebo slovanských svatyní, aby negovaly tyto pohanské síly a zasvětily je ,,silám dobra,,. Pokud tu nějaká taková svatyně byla, určitě vzala za své stavbou benediktinského kláštera roku 1101 n.l. a následně stavbou baziliky a dalšími přestavbami a přístavbami celého areálu.

Podívejme se po okolí Třebíče…

V celoevropském měřítku unikátní a ojedinělý je objevený nástroj - křišťálová čepel z paleolitické kultury zvané szeletien (39 000 - 35 000 př.n.l.) nalezená u Mohelna.

Z pozdějších dob neolitických (mladší doba kamenná) byly na Třebíčsku doposud zjištěny stopy sídliště ve Vladislavi. Šlo o  neolitické kamenné nálezy (sekerky, motyčky, mlaty atd.) jakož i významné sídliště v obci Výčapy. Odtud pochází mnoho zajímavých nálezů. Nebo třeba vzácná nefritová sekerka z Radošova.  Zajímavá je malá sekyrka ze Lhánic, uchovaná v třebíčském muzeu, na níž je vyryta kometa.

V řece Jihlava u Smetanova mostu byla PhDr. Martinem Herzánem z Třebíče nalezena roku 2013 část kamenného sekeromlatu z mladší doby kamenné z jemně opracovaného amfibolického dioritu. Nález byl 2. září 2013 oficiálně předán Muzeu Vysočiny v Třebíči. V muzeu z toho měli velkou radost, sice tu už několik kamenných sekeromlatů z Třebíče a okolí, a to i kompletních, měli, ale poslední podobný objev byl učiněn ve 30. letech 20. století. Tedy po dlouhých 80 letech další významný nález.

Také z bronzové doby máme z Třebíčska zajímavé nálezy, například bronzová sekera z Vladislavy, bronzová sekera z Příštpa, bronzová sekera ze Sokolí, bronzový meč z Nových Syrovic a další…

Na nedalekém Náměšťsku je známo například hallštatské pohřebiště – jeden typický žárový hrob, vykopaný učitelem R. Dvořákem je v třebíčském muzeu.

Ostatně i z pravěku máme z Třebíče významné nálezy, ale problém je v tom, že se nedochovali do současnosti. Jak je to možné? Podnět k založení muzea v Třebíči vznikl až v roce 1894 a teprve v roce 1898 byl založen Muzejní spolek. Ten nejpozději v roce 1903 vlastnil už i archeologické nálezy z Třebíče a okolí. Pak přišla první světová válka, zmatky, mnohdy se některé sbírky či nálezy musely přemístit do Vídně. Následovala druhá světová válka a jak známo, němci rádi kradli a odváželi cenné artefakty v rámci celé republiky. Některé artefakty se naopak před Němci schovali a to tak důkladně, že se už nenašly nebo se toho už nedožili lidé, kteří věděli kde jsou uschovány. Doba komunismu pak z počátku archeologii jako takovou ignorovala. Ve své druhé části však již výrazně archeologii a zájem o zkoumání historie podporovala.

Pak tu byly soukromé archeologické sbírky nálezů z Třebíče a okolí. Jednu z velkých takových sbírek měl inspektor tehdejšího Valdštejnského statku v Třebíči, A. Hanisch, který měl velkou archeologickou sbírku, ta se bohužel nedochovala, její osud je neznámý. Podobně dopadla i velmi zajímavá sbírka pravěkých archeologických nálezů z Třebíče, kterou nasbíral F. Peštál a před druhou světovou válkou tuto sbírku s nálezy uložil do třebíčského muzea, kde se však po nich po skončení války už marně pátralo a nenašly se dosud. Kdo ví jaké poklady tyto ztracené nalezené sbírky pravěkých nálezů obsahovaly. Kdyby bývaly zůstaly raději v zemi a čekaly na budoucí objevitele v dobách klidnějších a více uvědomělejších…

Jinde už jsou významná archeologická naleziště z pravěku nenávratně ztracena. Například u Mohelna zatopením Dalešickou přehradou (1970-1978) nebo stavba Jaderné elektrárny Dukovany (1974-1978), která na archeologicky zajímavém místě zastavěla 90 hektarů své plochy. I když neplatí to zcela. Dno Dalešické přehrady u Mohelna je tak významné, že při vypuštění přehrady v září 2013 okamžitě bahnité dno obsadili profesionální archeologové a našli zde zbytky nejstarší stavby na Českomoravské vrchovině. A to v místech, kde stával před zatopením Skryjský mlýn (u obce Skryje). Archeologové měli pouhé tři dny než se přehrada začala opět napouštět, ale i tak našli několik kilogramů nálezů. V srpnu 2016 se na místo vrátili archeologové znovu, tentokrát však jako potápěči. Speciální skupina archeologických potápěčů zde i s elektrickým detekčním zařízením opět prohledávali dno přehrady v místě pravěkého osídlení. Pokud jde o Dukovany, odtud pochází nejen nálezy mamutů, ale i naprosto unikátní pravěký nástroj zhotovený netradičně z vltavínu, ač standardně sloužil pro výrobu nástrojů kámen pazourek, či v menší míře křišťál.

Nechejme se překvapit, jaké nálezy a nová zjištění nás ještě o pravěku z Třebíčska čekají, tím spíše přímo nálezů z Třebíče.

 

 

V nadpisu tohoto článku je zmíněna ,,VÝZVA,,.  Nyní se jí pojďme věnovat.

Dovolím si vyzvat všechny občany Třebíče a okolí – pokud byste z dřívějších dob měli doma nějaké pravěké, případně starověké nebo středověké nálezy, přihlaste se nám, zadokumentujeme a vložíme fotky s popisem na tyto stránky do fotogalerie ,,Archeologické nálezy občanů Třebíče,, (i anonymně budete-li chtít) a následně předáme třebíčskému Muzeu. Někdy ani nedokážeme docenit jaký význam může mít někdy i jen kus střepu nebo pazourku.  Mohli jsme je nají procházkou po starých polních cestách, na polích, při práci na zahradě, při kopání kanalizace či základů staveb. Nebo jsme je mohli zdědit po předcích, kteří je našli. Někdy jsme je našli jako malé děti, ale tehdy nedokázali docenit jejich hodnotu a občas je znovu držíme v rukou, když si prohlížíme věci z dětství. A pokud nebudou dány do rukou odborníků, jednou budou vyhozeny, ztraceny nebo zničeny. A s nimi i historie našich předků, kteří tu žili před námi. Pomozte ,,zachránit,, historii Třebíče. Ideální je znát nálezové okolnosti předmětu – přinejmenším alespoň místo a datum, ale není podmínkou.

Mohu říci příklad z vlastního života. V dětství jsem běhal po Třebíči i za městem a na zemi nacházel různé zajímavé předměty. Někdy jsem je jako dítě nedokázal docenit a zase jsem je na to místo zahodil zpět. Našel jsem mnoho mincí různého stáří, ostatně mince jsem sbíral, bylo radostí najít každou další, i když byly často podřené, zkorodované, ulámané či ohnuté. Našel jsem zde postupně na různých místech Třebíče i sbírku opracovaných pazourků z rukou skutečného pračlověka doby kamenné a už jako dospělý jsem roce 2013 našel v řece Jihlavě kamenný pravěký sekeromlat z doby kamenné, o kterém se v tomto článku již zmiňuji. Předal jsem jej též třebíčskému muzeu a sbírku pazourků z dětství, které jsem konečně ve svém harampádí dohledal, odevzdám třebíčskému muzeu v nejbližších dnech. Je zvláštní, že i po letech u každého z nich vím přesně místo kde jsem je našel, takovou jsem z jejich nálezu měl tehdy radost. Muzeu jsem už dříve odevzdal i další nálezy…  Dovolím si vás jménem Spolku za starou Třebíč vyzvat k témuž. V již zmíněné fotogalerii na těchto stránkách nazvané ,,Archeologické nálezy občanů Třebíče,, si již nyní můžete prohlédnout některé z mých archeologických nálezů, které jsem odevzdal muzeu v Třebíči. V popisu fotky jsou pak napsány informace o předmětu a nálezové okolnosti. Doufám, že se galerie fotografií brzy rozroste i o vaše nálezy. I za cenu, že si je chcete ponechat v soukromé sbírce a neuvažujete o předání odborníkům. Bylo by dobré je zadokumentovat.

PhDr. Martin Herzán

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA